Home
iRegion
Dačice
Telč
Jemnice
Slavonice
Studená
Velká Lhota
Waldviertel

Dačičtí občané v odboji za II. světové války

Adolf Liška.



Cesta k Mnichovu

Oslavy 1. máje roku 1938 se konaly pod heslem "Společně na obranu republiky", neboť z Německa se táhly černé mraky nejistoty a necistického napadení.

Dačičtí občané prožívali 1. máj s určitým ulehčením, neboť 30. dubna přišla do Dačic vojenská posádka, kterou tvořil prapor pěšího pluku "Arco" z Jihlavy.

Jednotu a vůli k obraně republiky projevili občané Dačicka tím, že všechny politické strany a spolky i jednotlivci zajeli hromadně do Slavonic, aby společnou oslavou 1. máje přímo na hranicích státu posílili tamní českou menšinu a projevili odhodlání neustoupit nacistické agresi. Když Henleinovci ve Slavonicích viděli mohutný téměř dvoutisícový manifestační průvod Čechů, byli překvapeni a nezmohli se na rozbití české manifestace. Své odhodlání bránit republiku vyjádřil lid ve dnech částečné mobilizace, provedené v noci na 21. května 1938. Státní hranice v našem pohraničí s Rakouskem byly pohotově obsazeny jednotkami Stráže obrany státu. V obecních volbách v květnu - červnu 1938 získaly v Dačicích většinou levicové strany. Starostou města byl zvolen komunista Josef Codr, ředitel nemocenské pojišťovny.

V září 1938 spěl vývoj událostí k nečekanému tragickému konci. Dne 13. září 1938 nastoupila Stráž obrany státu znovu na hranice. Od 23. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Jako v Dačicích, tak i v celé republice byla provedena vzorně a v době co nejkratší. Byly obsazeny pozice na druhé obranné linii. Přišlo to, co nikdo nečekal: hanebný německý diktát z Mnichova o odstoupení pohraničních území s německým nebo smíšeným obyvatelstvem.

Na Dačicku to znamenalo osazení celého bývalého soudního okresu Slavonice, posunutí hraniční čáry na katastrální hranice města. Dačice byly zaplněny uprchlíky z pohraničí. Do města byla přesunuta pohraniční stráž. Na silnicích vedoucích do obsazeného pohraničí byly postaveny hraniční závory. Jedna stála za městem v Liščích horách na rozcestí k Dolním  Němčicím, druhá na silnici mezi Hradišťkem a Vnorovicemi. Dačice se staly hraničním městem.

Od 8. do 10. října obsadila nacistická armáda třicet obcí na Slavonicku a z Dačického soudního okresu byla obsazena obec Urbaneč a několik ryze českých obcí: Lipnice, Markvarec, Horní Radíkov, Nový Svět a Báňovice.

Dne 14. března 1939, tedy den před rozpadem čs. republiky, přijali zástupci klerofašistického hnutí na Slovensku pozvání do Berlína, kde přijali rozdělení republiky a vytvoření samostatného Slovenského státu pod ochranou Německa.

V noci na 15. březen obyvatelé Čech a Moravy čekali, co přinese ráno. Čechy a Morava byly začleněny do Velkoněmecké říše jako protektorát Böhmen und Mähren. Dačice byly obsazeny německou armádou 15. března 1939 v 6 hodin ráno. Nacistická vojska vtáhla do města od Slavonic a od Starého Hobzí. Okupanti zůstali ve městě do 2. dubna 1939. Čs. posádka musela ihned odevzdat zbraně a město bylo označeno německými tabulkami. Židovské obchody byly označeny "Jüdische Gescheft".

Dnem 1. listopadu 1939 bylo přeloženo sídlo okresu z Dačic do Telče. Březnem 1939 nastal strastiplný život českého národa ve stínu hákového kříže. Byly rozpuštěny všechny organizace. Ale hned po zřízení protektorátu se projevují známky odporu českého lidu. KSČ přešla do ilegality, Sokol vytváří odbojovou organizaci "Jindra", bývalí vojáci organozaci "Obrana národa".

Při vypuknutí druhé světové války napadením Polska Německem byli zatčeni jako rukojmí: Jan Brázda - KSČ, ing. Karel Marek - starosta Sokola, Josef Makový - jednatel Čs. obce legionářské a Karel Vymětal - přednosta železniční stanice v Dačicích. Zatýkání dále pokračovalo v letech 1940 - 1941. To znamenalo, že gestapo proniklo do odbojových složek národa. Ale hnutí odporu neustává. V Dačicích se tvoří další dvě skupiny občanů na pomoc rodinám zatčených.

V dubnu 1941 v akci rasové persekuce bylo k likvidaci odvezeno 35 Romů, všichni z osady Osoudov, nynější Bohosudov u Knínic, v květnu 1942 bylo odvezeno 31 dačických občanů židovské národnosti do koncentračních táborů. Přežily jen 2 ženy. Po úspěšné atentátu na říšského protektora Heyndricha bylo město dne 2. června obsazeno nacistickým vojskem a prohledán dům od domu.

Dále byli zatýkáni jednotlivci pro sabotáže a podezření z držení vysílačky. Iniciativou Josefa Augustína bylo v říjnu 1944 ustaveno v Dačicích družstvo partyzánů, navazující na partyzánskou skupinu "Lenka - jih" na Želetavsku. Spojovacím článkem byl účetní velkostatku v Šašovicích, který byl zastřelen 1. května 1945 při destrukci vojenského vlaku pod Hradišťkem u Dačic.

I v Dačicích povstali občané dne 5. května 1945 proti ustupujícím Němcům, když revoluční národní výbor, ustavený již dříve vystoupil za vedení Josefa Codra veřejně. Po 3 dnech byl tento revoluční čin potlačen německým hejtmanem z Telče Zielkem.

Dne 8. května 1945 poslední Němci z vojenského lazaretu prchli směrem na Jindřichův Hradec před nastupující sovětskou armádou a 9. května 1945 ráno Dačice uvítaly Sovětskou armádu.

 

Čest a sláva obětem fašismu a komunismu