Nová Bystřice - zámek

15 km na JV od Jindřichova Hradce

Zpráva o Bystřici z r. 1188 se patrně týká osady založené dolnorakouskými Zöbingy. Její název byl pak přenesen na nové sídliště založené poněkud severněji za Viléma z Landštejna. Nejstarší zmínka o městu a hradu Bystřici je z roku 1341.

Další zpráva z r. 1405 hovoří o obsazení hradu Janem mladším z Hradce za jeho sporu s Lipoltem Krajířem z Krajku. R. 1420 přitáhl k Bystřici Jan Žižka a hrad a městečko v odvetu za Lipoltovu účast při obléhání Tábora ve spolku s Rakušany vypálil. Hrad i městečko byly sice opět opraveny, ale Krajířové se věnovali spíše Landštejnu.

Požár ve městě Bystřici r. 1607, který zachvátil i panské sídlo, poskytl Radoslavu Kinskému ze Vchynic a Tetova příležitost k jeho přestavbě v renesanční zámek, dokončený v r. 1611. R. 1774 zámek vyhořel a zámek po malé opravě začal chátrat. R. 1817 koupuil Bystřické panství Antonín Hochberg z Henersdorfu, který si na náměstí vystavěl nové obydlí.

Zámek je jednopatrový  v podstatě čtyřkřídlý objekt. Protáhlý balkón v poschodí spočívá na krakorcích. Průjezdem v budově tzv. nového zámku (Hochbergova obydlí) na východní straně náměstí se vstupuje na nádvoří (bývalé předhradí), jež po obou stranách navazuje na starší část zámku. Zlomky hradeb jsou zachované na jižní a severní straně okolo zámku.

Článek z knihy: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Nakladatelství Svoboda, Praha 1981