Okolí 2

Tato stránka bude v nejbližších dnech (týdnech, měsících, letech ;-) podléhat doplňování a poté závěrečnou rekonstrukcí. Případné chyby či nepřesnosti mi prosím oznamte. Děkuji.

Dario

Česká Kanada

Česká Kanada je krajina nacházející se jihojihozápadně od Dačic. Jádro České Kanady leží mezi Kunžakem, Novou Bystřicí a Slavonicemi. Jde o přitažlivou krajinu s pěknými přírodními scenériemi, pro kterou jsou charakteristické rozlehlé lesy, místy se vyskytující žulové balvany a četné rybníky. Probíhá jí hlavní evropské rozvodí mezi Severním mořem a Černým mořem a vedla tudy i bývalá zemská hranice mezi Čechami a Moravou.

Waldviertel (lesní čtvrť)

Nás se týká jen horní západní část a Podyjí. Tato část je charakterizována převážně jehličnatými lesy, v nichž se místy nacházejí žulové balvany, často opeřené bájemi a pověstmi. Lesní porosty se střídají s lukami poli a menšími rybníky. O něco níže položené Podyjí má poněkud jiný přírodní ráz. Je zde méně žulových balvanů a rybníků, zato však více výhledových míst a údolí dvou řek Rakouské a Moravské Dyje. Dějiny těchto oblastí se často prolínají s českou historií.

Turistické zajímavosti

Březinova cesta

Červeně značená turistická trasa o délce 64,5 km, spojující rodiště básníka Počátky s jeho posledním působištěm Jaroměřicemi nad Rokytnou, kde je pohřben. Prochází Telčí, kde studoval na střední škole a Novou Říší, kde žil a tvořil až do roku 1901.

Vápovka

Levostranný přítok Moravské Dyje, 25,8 km dlouhý. Pramení u vesnice Hladov a do Moravské Dyje se vlévá v Dačicích. Vápovka se původně jmenovala Hříšice nebo Hřešice, odtud pak název vesnice Hříšice.

Krumvald

Hradiště bývalého hradu. Hrad postaven pravděpodobně kolem roku 1300. Roku 1302 se poprvé připomíná Smil z Krumvaldu. V roce 1399 se však již hrad uvádí jako pustý. Dodnes znatelné základy, náspy a příkop.

Loucký mlýn

Jeden z nejstarších mlýnů na Moravě. Písemná zpráva o něm již z roku 1190, kdy ho vévoda Ota Český věnoval klášteru Louka u Znojma. V držení tohoto kláštera byl až do začátku 17. stol., pak byl prodán a měnil majitele. Roku 1901 vyhořel a po čtyřech letech byl obnoven. Technickou památkou z 16. stol. je náhon a splav.

obrázek Louckého mlýna

Bolíkovský potok

Pravostranný, 33 km dlouhý přítok Moravské Dyje. Pramení u Skrýchova, do Moravské Dyje se vlévá u Louckého mlýna ve výšce 448 m. V horním toku až do Českého Rudolce má název Lipnický potok.

Mauzoleum rodiny Pallavicini

Dva kilometry severně od Jemnice se nachází neoklasicistní stavba v malém parku, která byla postavena v letech 1900-1902. Plastická výzdoba je od sochaře Ignáce Weiricha.

Bažantnice

Západně od Jemnice s klasicistní hájenkou. Je proslavena pobytem spisovatele Jana Vrby, který zde psal řadu povídek a románů.

Javořice

Nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny, 836,5 m, v rozsáhlých převážně jehličnatých lesích. Na vrcholu 140 m vysoký vysílač Č. Radiokomunikací.

Michlova skála

Přírodní památka, přes 10 m vysoké žulové skalisko tvořené zrnitou žulou. V roce 1829 v těchto místech byl zastřelen poslední vlk Jihlavských vrchů. Severovýchodní křížový kámen má vytesaný kříž s textem na paměť dvojího neštěstí žen, roku 1820 smrt bleskem a roku 1831 pád stromu.

Studánka Páně

Upravený vývěr podzemní vody. V dobách protireformace se zde scházeli čeští bratři k tajným bohoslužbám, dnes pravidelně 6.7. (Mistr Jan Hus).

Obce

Červený Hrádek

Stávala zde vodní tvrz připomínaná roku 1410 na ostrohu obtékaném v polokruhu potokem Vápovkou. Zpustla v 17. stol. Zachovány dva příkopy.

Horní Slatina

Kostel sv. Jiljí jednolodní, původně pozdně románská stavba z 1. poloviny 13. stol. Barokně upravená před rokem 1717. Tvrz pravděpodobně z konce 13. a začátkem 14. století., v 17. století ztratila význam a zanikla beze stopy.

Ostojkovice

Ve vsi pozdně klasicistní selská stavení s branami a trojúhelníkovými štíty z doby kolem poloviny 19. století.

Třebětice

Kostel sv. Václava, novogotický z roku 1854.

Dančovice

Usedlosti č.p. 19 a 32 s pozdně klasicistními volutovými štíty a bočními vjezdovými branami.

Dešná

Kostel sv. Jana Křtitele jednolodní pozdně gotická stavba, svěcená roku 1494, barokně upravená kolem roku 1785. Hřbitovní kaple sv. Kříže, barokní z roku 1739. Množství zděných lidových domů s valbovými střechami nebo se štíty. V obci a okolí řada zděných a sloupkových božích muk.

Plačovice

Vesnická památková zóna, urbanisticky vzácné schéma podkovité dispozice vesničky se souborem empírových domů z 1. poloviny 19. století.

Rancířov

Založen některým příslušníkem rodu pánů z Bílkova. Od roku 1257 polovina vsi náležela klášteru Geras v Dolních Rakousích, polovina k Vratěnínu, později asi do konce 18. století celá ves klášteru. Kostel Nanebevzení Pany Marie, původně jednolodní, raně gotická architektura ze 13. století, s této doby zachována mohutná věž. Loď rokokově přestavěná roku 1765, sakristie ze 16. století. Před kostelem schodiště se čtyřmi plastikami, patrně z roku 1765.

Županovice

V 19. století, v okolí těžba železné rudy pro železárny v Dolním Bolíkově.

Černič

Původně tvrz z 15. stol., z níž se zachovala mohutná čtverhranná kamenná věž s jehlancovitou střechou a portálem.

Velký Pěčín

V tzv. Špitálském lese židovský hřbitov, většina náhrobků ze 3. čtvrtiny 19. stol., nejstarší jsou z 18. stol.

Borek

Stávala zde tvrz. poslední zbytky odstraněny roku 1828. Kamenná boží muka z roku 1813.

Holešice

Kaplička sv. Jana Nepomuckého ze začátku 19. stol. Žulová osmiboká boží muka asi ze 17. stol.

Staré Hobzí

Kostel Nanebevzetí Pany Marie s gotickým jádrem a polygonálním chórem, severní věží a empírovou lodí z roku 1832. Stavba výrazně ovlivňuje panorama obce. Zámek, rozlehlá dvoupatrová, tříkřídlá budova obklopující ze tří stran čestný dvůr. Stavba původně renesanční, pronikavě přestavěna v letech 1726-33 v barokní sídlo. K zámku přiléhá přírodní park. Socha sv. Jana Nepomuckého, monumentální, z doby kolem 1730, hodnotná barokní plastika. Jako kaplan zde působil v polovině 19. stol. Method Beneš Kulda (1820-1903), český spisovatel a národopisec, významný sběratel a vydavatel moravských památek.

Toužín

Rodiště Matěje Mikšíčka (1815-1892), spisovatele buditele, revolucionáře roku 1848, novináře a sběratele moravských pohádek. Památný kámen s křížem a mečem vypoukle vytesaným, pocházejícím snad z doby třicetileté války.

Janov

Při silnici na Staré Hobzí socha sv. Josefa z poloviny 18. stol. Barokní plastika v nadživotní velikosti.

Krokovice

Tvrz vystavěna asi ve 2. polovině 14. století. Zanikla i se vsí koncem 15. stol.

Nové Hobzí

Stával zde zámek, malá barokní stavba z konce 17. stol., v 19. stol. zchátral a počátkem 20. století byl upraven pro bytové účely.

Nové Sady

Kostel sv. Oldřicha, původně románská stavba přestavěná goticky s dalšími zásahy v následujících stoletích. Polygonální věžovitá zvonice renesanční, pravděpodobně z doby kolem roku 1600. Empírová hrobka rodiny Coliatů z roku 1824. Budova fary č.p. 1 klasicistní z 1. poloviny 19. století. Tvrziště, zbytky tvrze pravděpodobně ze 14. stol.

Písečné

Vzniklo jako opěrný bod na důležité obchodní cestě vedoucí z rakouské pevnosti Drosendorf přes Vratěnín do Slavonic. Zámek, renesanční stavba se starším jádrem částečně změněná mladšími slohovými úpravami. Výrazná dominanta obce, rozsáhlá čtyřkřídlá budova kolem pravoúhlého dvora s dvěma nárožními věžemi. Architektura zámku tvoří přechod mezi zámkem velkých feudálů a měšťanským domem své doby. Židovský hřbitov je rozlehlý, s velkým množstvím dobře uchovalých a zajímavých náhrobků. Založen počátkem 18. stol., nejstarší náhrobek z roku 1730. Pod školou vzácný lidový dům špýcharového typu.

Dolní Němčice

Stávala zde tvrz, která byla vystavěna v 16. stol. Nejpozději za třicetileté války byla opuštěna.

Lipnice

Ves v údolí spejnojmenného potoka. Připomíná se roku 1358. Po třicetileté válce byla téměř poněmčena. V první polovině 19 století zřízena pila a škrobárna. V téže době bolíkovské železárny zde měli hamr.

Lipolec

Ves zprvu náležela hradu Bílkovu, ve 2. polovině 15. stol. připadla k dačickému panství. Lipolec měl od 16. stol. tržní právo jako městečko. Toto oprávnění pozbyl prodejem v polovině 18. století ve prospěch Dačic a městečko pokleslo na ves. V dominantní poloze kostel sv. Lamberta. Původně opevněný, gotický ze 14. stol. Byl přestavěn po roce 1860, jednolodní s hranolovou, 17 m vysokou věží. Nejvyšší patro věže je dřevěné, vyložené na dřevěných krakorcích. Hlavní oltář z konce 19. stol. s obrazem smrti sv. Lamberta.

obrázek kostela v Lipolci

Markvarec

Zprvu náležel k Landštejnu, od poloviny 15. stol. k rudoleckému zboží. Statek v Markvarci držel roku 1539 Oldřich z Osečan. Ves s tvrzí pak získali sňatkem Hodějovští z Hodějova. V roce 1638 byla přikoupena k dačickému panství. Tvrz, zmiňovaná v 15. stol., roku 1777 vyhořela a již nebyla obnovena. Zbytky se staly součástí hospodářských budov statku. V lese poblíž obce je židovský hřbitov, založený roku 1794. Četné náhrobky z první poloviny 19. stol.

Řečice

Na místě původní tvrze vystavěn zámek. Jádro je z konce 17. stol., pronikavě přestavěn kolem roku 1730 a rozšířen kolem roku 1800. Jednopatrový, obdélníkový s mansardovou střechou. Před zámkem kamenná boží muka z roku 1854. Na návsi kaple Nejsvětější Trojice je novorománská z roku 1865.

obrázek zámku v Řečici

Volfířov

Obec na stejnojmenném potoku. Tvrz se zde připomíná k roku 1385, ale od roku 1420 už o ní není ani zmínka. Zanikla beze stopy. V minulosti bylo ve Volfířově rozšířeno pletení z loubků a slámy. Pletly se bramborové koše, nůše, opálky, koše na prádlo, slaměnky, zásobnice na mouku. Kostel sv. Petra a Pavla původně kolem roku 1300 raně gotický, byl kolem roku 1500 přestavěn. Loď byla přestavěna v 17. stol., dynamické západní průčelí a věž roku 1767 postaveny stavitelem Janem Kirchmeyerem z Dačic. Rodiště prof. Dr. Jana Macků (1881-1964), odborníka v oboru mykologie, léčivých a technických rostlin.

Cizkrajov

Původně asi městečko, s pozoruhodnou, širokou obdélníkovou návsí. Kostel sv. Petra a Pavla působivý svým interiérem a exteriérem. Pozdně gotická dvoulodní architektura z doby před rokem 1500, s polygonálním presbytářem a severní věží, přistavěnou roku 1503. Loď zaklenuta křížovými a hvězdicovými žebrovými klenbami, v chóru klenba síťová. Menší zásahy v 16. a na začátku 18. stol. Uprostřed hřbitova kříž ze zaniklé bolíkovské huti, litinový z roku 1835. Severně od kostela tvrziště ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníka s dochovaným příkopem na východní a jižní straně. Tvrz z doby kolem roku 1300 zanikla pravděpodobně roku 1440.

Budkov

Renesanční zámek s vnitřní barokní úpravou. Kolem zámku přírodní park o rozloze 3,5 ha. V 19. století zde byla proslavená ovocná školka s dvaceti tisíci ovocnými stromky.

Police

Renesanční zámek s vnitřní barokní výzdobou. V architektuře zámku se projevuje tzv. románská renesance. Kolem zámku je přírodně krajinářský park o rozloze 2,5 ha.

Krasonice

Empírově přestavěný zámek s malým parkem uprostřed vsi. Ves je rodištěm obrozeneckého básníka Vincence Furcha, autora známé písně "Přijde jaro přijde, brzo bude máj".

Mladoňovice

Rodiště Petra z Mladoňovic, průvodce Jana Husa do Kostnice, který zachytil jeho pobyt v Kostnici až do jeho upálení.

Lidéřovice 

Ves 7 km od Dačic směrem na Český Rudolec s gotickou kostelní tvrzí sv. Linharta z počátku druhé třetiny 14. století. V 15. století přestavěn na dvoulodní a zaklenut žebrovými klenbami. Zařízení je barokní.

Kdousov

Mezi nejhodnotnější kostely patří kdousovský, zasvěcený sv. Leonardu, který s farou a sýpkou tvoří jedinečný barokní celek. Na jeho výzdobě se podílel A. Böhm a J. Stern.

Český Rudolec

Kolonizační osada návesního typu s ulicovým prodloužením podél bývalé poštovní cesty Praha - Vídeň. Rudolec s tvrzí se stal středem panství, v jehož državě se vystřídalo více rodů. Kostel sv. Jana Křtitele je významná pozdně gotická stavba. Gotické dvoulodí s pětiboce zakončeným chórem z poloviny 15. století, zaklenuté křížovými klenbami, s gotickou kruchtou a západní věží. V chóru je hvězdová klenba, na stěnách zbytky renesančních maleb z 2. poloviny 16. století. Z původního vybavení se zachovaly sedile, pozdně gotická křtitelnice z roku 1488 a renesanční figurální epitaf. U kostela jsou 4 chráněné lípy srdčité, stáří 350 let, výška 20 - 27 m, obvod nejsilnějšího kmene je 390 cm. Stavba pozoruhodného vnějšího vzhledu, bohaté novogotické prvky je "malá Hluboká". V místě zámku stávala pravděpodobně gotická vodní tvrz. Na návrší je hřbitovní kaple sv. Kříže, barokní z roku 1761. Na hřbitově je několik litinových náhrobních křížů a desek z bolíkovské huti z první poloviny 19. století. Při silnici do Valtínova je sloup s plastikou P. Marie, kvalitní barokní práce z roku 1748. V obci a okolí je řada zděných a sloupkových božích muk. Narodil se zde Jan Kounický, vědecký odborník fyzikální metalurgie a horolezec.