Archaeologia historica

Zajímavosti z historie Dačicka - drobná opevnění v horním Podyjí

Základní historickogeografické předpoklady

Pozvolný a etapovitý vývoj osidlování Českomoravské vysočiny dává možnost sledovat určité historické jevy, jejichž kvalita se na tomto území v mnoha případech posouvá ve smyslu časovém i prostorovém. Geografická situace území - relativní odlehlost od centrálních oblastí Moravy i Čech, dávala zde předpoklady i pro určitou vývojovou reterdaci (existence kulturních enkláv, kterou zde bylo možno doložit i pro období prehistorické). Pro středověké období navíc musíme počítat s důsledky bouřlivého vývoje v časech hornického podnikání, s projevy velké kolonizace a dalšími průvodními okolnostmi dějů nastupujícího vrcholného středověku. Analýza historického vývoje tohoto území nemůže konečně opominout ani těsné svazky s přilehlým Dolním Rakouskem, podmíněné v raném středověku i politicky.

u Starého Hobzí

Jižně od Starého Hobzí ostroh na levém břehu Dyje. Doklady o osídlení, které se datuje do 1. poloviny 10. století (V. Nekuda, 1964). Keramika zde nalezená vykazuje středohradištní tradice.

u Toužína

V těsné blízkosti jihovýchodně od Toužína, výšinné sídliště na okraji prudkého, skalnatého svahu. Předpokládané opevnění - příkop - bylo z valné části zničeno později vybudovanou cestou, nicméně jeho jihovýchodní část se dochovala. V současné době probíhá kolmo na zmíněnou cestu. Byly zde objeveny zbytky dřevěných staveb a množství slovanské keramiky od 11. do počátku 13. století. Plocha sídliště je v současné době využívána jako zahrada. U Toužína kopal archeolog Josef Bláha. (1967)

u Hradišťka

Výšinné sídliště na okraji srázu k řece Dyji. Lokalitu identifikoval J. Liška a sběrem údajně získal slovanské sídlištní nálezy.

Podolí - Jemnice

Na ostrožně nad řekou Želetavkou v Jemnici - Podolí se nachází válcovitá věž, pozůstatek rotundy knížecího založení, která byla součástí zeměpanského týnce a farní pro hornickou osadu. Rotunda byla zřejmě založena za Soběslava I., který byl 1115-1123 údělným knížetem na Moravě. Původní, dřevěný palác byl nejpozději v 1. čtvrti 13. století nahrazen kameným. Opevnění bylo zřejmě lehké - palisáda.

u Bezděkova

Nad řekou Dyjí je ze tří stran chráněná ostrožna zvaná "Na zámku". (Tiray, 1913)

Bílkov

Z Bílkova se uvádí starší nálezy tuhové keramiky ještě hradištního charakteru. Sídlo pánů z Bílkova, připomínané v polovině 13. století (de Belchowicz, de Belcowe), je situováno na nejzazším místě ostrohu, přetětém třemi příkopy, čímž vzniklo trojdílné opevnění. Na přední části nás zaujme v jádře pozdněrománský kostel sv. Jana Křtitele - zřejmě svatyně původního opevnění tohoto starého moravského rodu. Můžeme tedy pro nejstarší dobu 1. polovinu 13. století, usuzovat na existenci typologicky odlišného předchůdce gotického hradu, který zanikl násilně roku 1444.

Červený Hrádek

Na počátku 20. století zde byly ještě patrny stopy zdiva, rovněž však také dva příčné příkopy ve vzdálenosti 105 m od sebe (Tiray, 1925). Opevnění je datováno ante quem historickými zprávami o Markvartovi z Hrádku (1233-1251). Páni z Hrádku dle přijímané tradice založili premonstrátský klášter v blízké Nové Říši roku 1211 (Richter, 1964).

opsáno z asi desáté kopie nějakého samizdatu